Přes Slovinsko do srdce Západního Balkánu, aneb neznámá divoká Bosna

Začneme v Alpách na březích zelené řeky Soči. Přes proslavený Kras, který byl vzorem pro označení všech vápencových oblastí světa, se dostaneme k průzračným řekám Bosny a Hercegoviny. Uvidíme starodávné pevnosti, mešity i pravoslavné kostely. Navštívíme národní park Kozara, který má zároveň pietní význam jako dějiště první z velkých bitev mezi jugoslávskými partyzány a fašisty za druhé světové války. Pokusíme se také pochopit současné rozdělení Bosny a Hercegoviny, nejméně stabilní evropské země.

Bosna je pro většinu Středoevropanů vzdálená a exotická země. Tedy s výjimkou Mostaru, kam si občas odskočí z dovolené u Jadranu. Po rakousko-uherské okupaci Bosny v roce 1878 se však vztahy mezi českými zeměmi a Bosnou staly docela intenzivními, což je patrné zejména v Sarajevu. V Bosně působilo mnoho Čechů, z nichž někteří zde zanechali svoji stopu dodnes. Tuhle kapitolu neslavně uzavřela první světová válka. I v dobách Jugoslávie do Bosny směřovali z Čech i Moravy přírodovědci, etnografové, umělci, archeologové a další, mezi nimi také Karel Absolon. A nyní se tam vydávají ti, kteří chtějí navštívit místa dosud nezasažená masovým turismem.

Vyprávět o putování Balkánem bude geograf a přírodovědec Hynek Skořepa.

Další informace a rezervace míst na tel. 723 004 397 nebo emailu: gutzer@centrum.cz.