Oslavy osvobození Chrudimi • 80 let • 1945–2025
Program:
- 11.00 pietní akt u památníku Přísaha (urnový háj)
- 11.30 prohlídka hřbitova 1. sv. války
- 12.15 slavnostní znovuodhalení pamětní desky (budova pošty)
- 12.30 slavnostní odhalení pamětní desky (Kollárova ulice)
Síň slávy – areál kasáren 43. výsadkového pluku - Obce Ležáků:
- 9–17 Síň slávy otevřena
- 12.30–16 kyvadlová doprava historickým autobusem ŠL 11 do síně tradic 43. vp dle jízdního řádu (odjezd z autobusové zastávky Tyršovo náměstí), více na webu
Klášterní zahrady:
- 14.00 Slavnostní zahájení oslav
- 14.35 komentovaná ukázka boj v budově
- sportovní hala – vstup vchodem pro diváky
- 14.45 Jazzové perutě 80 – české swingové a jazzové hity
- 15.15 Korzáři – swing country
- 15.35 komentovaná ukázka boj v budově
- sportovní hala – vstup vchodem pro diváky
Doprovodné akce od 12 do 17 h v Klášterních zahradách:
- První pomoc a polní obvaziště
- Ukázky zbraní a techniky
- Padáková technika
- Ochutnávka stravy
- Vojenský fond solidarity
- Airsoft Střelnice
- Dětské soutěže
- Stánky s občerstvením
V 19 h věnujte minutu ticha všem, kteří padli a svobody se nedožili.
- Rozezní se kostelní zvony v rámci projektu „Nezapomeňme 80„, pořádaným Institutem Paměť národa, kterého je naše město Chrudim součástí.
Zve Vás
- Město Chrudim
- Chrudimská beseda, městské kulturní středisko
- 43. výsadkový pluk
- Klub výsadkových veteránů generála Klemeše
- Arriva
Pořadatel
Chrudimská beseda, městské kulturní středisko
Široká 85, 53701 ChrudimTelefon: 603115874
E-mail: chbeseda@chbeseda.cz
Odkazy: Web Facebook
Více o pořadateli
Chrudimská beseda, městské kulturní středisko
Chrudimská beseda, městské kulturní středisko, navazuje na dlouholetou tradici Měšťanské besedy. Ta vznikla původně jako dvojjazyčný spolek. První zmínku o jejím založení nalezneme už roku 1846, stanovy spolku byly pak schváleny 24. 2. 1847. Právě ze stanov se můžeme dozvědět, že účelem nového spolku byla: „společenská zábava svých členů, k tomu rozmluvy, čtení dovolených novin a časopisů, hudba, zpěv a dovolené hry“.
Roku 1847 měla Měšťanská beseda 102 členů, ti se scházeli ve spolkových místnostech, které tvořily čtyři pokoje v prvním poschodí Modestinova domu čp. 54/I (dům stál naproti hlavnímu kostelu, před Balustrádou, byl zbořen v roce 1955). Českou část Měšťanské besedy tvořili zámožní chrudimští občané, německou část (početně slabší) pak úředníci krajského úřadu a důstojníci místní posádky, podle všeho k národnostním neshodám mezi členy nedocházelo.
Měšťanská beseda se po roce 1860 zcela počeštila. Toho času již sídlila na hlavním náměstí v domě čp. 134/I, kde byl v prvním poschodí nejen sál, ale i jiné místnosti, které skvěle sloužili ke kulturním účelům. Právě zde se v jednom z pokojů začala scházet část členů Měšťanské besedy, která 31. 12. 1858 (tedy na Silvestra) založila stolní společnost jménem „Sůva“. Své jméno si členové zvolili podle velikého obrazu sovy ve zlatém rámu. Sami členové se nazývali sůvisté nebo sůvčata a pokládali se za nejveselejší část Měšťanské besedy, jejich úkolem prý bylo: „plašení zármutku, pěstování dobrého rozmaru, popíjení dobrého pivka, natahování večera přes půlnoc, podporování všeho, co jest lidumilné, šlechetné, dobré a chutné, utvrzování se ve svornosti, provozování šprýmů a provádění švand a frmolů besedních“. Členové také zasedali u velikého kulatého stolu, aby si byli všichni rovni.
V roce 1901, když byla dokončena výstavba komplexu zamýšleného pro Průmyslové muzeum v Chrudimi se sem Měšťanská beseda přestěhovala. Měšťanská beseda sídlila ve společenské novobarokní části muzea, zde byla místnost v prvním poschodí bočního křídla pojmenována právě Sůva (název přetrvává dodnes). Nejen změna poměrů způsobila, že roku 1926 Měšťanská beseda zanikla.
Roku 1992 byla založena Chrudimská beseda, ta navázala právě na tradici Měšťanské besedy. Jako kdysi Měšťanská beseda sídlí v překrásných prostorách novobarokní části Muzea. Chrudimská beseda je středobodem veškerého kulturního a společenského života ve městě a stejně jako ve druhé polovině 19. století Měšťanská beseda je v tomto směru naprosto nenahraditelná.
Zdroj:
Stará Chrudim, vlastivědné vyprávění o minulosti českého města | Jiří Charvát
Chrudim, vlastivědná encyklopedie | Petr Boček, Pavel Kobetič, Tomáš Pavlík a kolektiv