Suprákovi

Chrudimská beseda, městské kulturní středisko, navazuje na dlouholetou tradici Měšťanské besedy. Ta vznikla původně jako dvojjazyčný spolek. První zmínku o jejím založení nalezneme už roku 1846, stanovy spolku byly pak schváleny 24. 2. 1847. Právě ze stanov se můžeme dozvědět, že účelem nového spolku byla: „společenská zábava svých členů, k tomu rozmluvy, čtení dovolených novin a časopisů, hudba, zpěv a dovolené hry“.

Roku 1847 měla Měšťanská beseda 102 členů, ti se scházeli ve spolkových místnostech, které tvořily čtyři pokoje v prvním poschodí Modestinova domu čp. 54/I (dům stál naproti hlavnímu kostelu, před Balustrádou, byl zbořen v roce 1955). Českou část Měšťanské besedy tvořili zámožní chrudimští občané, německou část (početně slabší) pak úředníci krajského úřadu a důstojníci místní posádky, podle všeho k národnostním neshodám mezi členy nedocházelo.

Měšťanská beseda se po roce 1860 zcela počeštila. Toho času již sídlila na hlavním náměstí v domě čp. 134/I, kde byl v prvním poschodí nejen sál, ale i jiné místnosti, které skvěle sloužili ke kulturním účelům. Právě zde se v jednom z pokojů začala scházet část členů Měšťanské besedy, která 31. 12. 1858 (tedy na Silvestra) založila stolní společnost jménem „Sůva“. Své jméno si členové zvolili podle velikého obrazu sovy ve zlatém rámu. Sami členové se nazývali sůvisté nebo sůvčata a pokládali se za nejveselejší část Měšťanské besedy, jejich úkolem prý bylo: „plašení zármutku, pěstování dobrého rozmaru, popíjení dobrého pivka, natahování večera přes půlnoc, podporování všeho, co jest lidumilné, šlechetné, dobré a chutné, utvrzování se ve svornosti, provozování šprýmů a provádění švand a frmolů besedních“. Členové také zasedali u velikého kulatého stolu, aby si byli všichni rovni.

V roce 1901, když byla dokončena výstavba komplexu zamýšleného pro Průmyslové muzeum v Chrudimi se sem Měšťanská beseda přestěhovala. Měšťanská beseda sídlila ve společenské novobarokní části muzea, zde byla místnost v prvním poschodí bočního křídla pojmenována právě Sůva (název přetrvává dodnes). Nejen změna poměrů způsobila, že roku 1926 Měšťanská beseda zanikla.

Roku 1992 byla založena Chrudimská beseda, ta navázala právě na tradici Měšťanské besedy. Jako kdysi Měšťanská beseda sídlí v překrásných prostorách novobarokní části Muzea. Chrudimská beseda je středobodem veškerého kulturního a společenského života ve městě a stejně jako ve druhé polovině 19. století Měšťanská beseda je v tomto směru naprosto nenahraditelná.

Zdroj:  

Stará Chrudim, vlastivědné vyprávění o minulosti českého města | Jiří Charvát

Chrudim, vlastivědná encyklopedie | Petr Boček, Pavel Kobetič, Tomáš Pavlík a kolektiv